Kolem 14tého dne menstruačního cyklu dochází k prasknutí Graafova folikulu a z jeho dutiny se přitom uvolní oplodnění schopné vajíčko. Toto uvolněné vajíčko se poté zachytí na řasinkách ampulárního ústí vejcovodu.
Pokud se ve vejcovodech vyskytují spermie, je vajíčko ihned oplodněno. Udává se, že spermie mohou ve vejcovodech přežívat až 5 dní. Pokud spermie ve vejcovodech nejsou, může k oplodnění vajíčka dojít v příštích 24-48hodinách. Po dvou dnech od ovulace vajíčko schopnost oplodnění ztrácí.
Jakmile se jedna spermie dostane dovnitř vajíčka, změní vajíčko své chemické vlastnosti a pro ostatní spermie se stane již neprostupné. Následně dochází ke splynutí jader vajíčka a vítězné spermie. Genetické vlastnosti po tomto splynutí nemusí být vždy ideální a proto se s vajíčkem již nemusí stát nic zvláštního. Ve většině případů však dochází k zázračné proměně a vajíčko se začne dělit. Z jedné buňky vzniknou dvě, ze dvou čtyři, ze čtyř osm. Takto proces dělení pokračuje a čtvrtý den po oplodnění vypadá vajíčko jako morula. Další den se v tomto chuchvalci buněk vytvoří otvor, přičemž již mluvíme o blastocystě. Poté začíná zřetelné rozdělení úkolů buněk. Z části z nich se začne vyvíjet placenta a z části samotný zárodek. Během 5ti dnů se malá blastocysta dostává do dělohy, skořápka vajíčka praská a malé embryo se zanoří do sliznice dělohy, která je touto dobou připravená pro jeho přijetí. V přítmí dělohy se poté shluk buněk proměňuje v nového člověka.
Sliznice dělohy se připravuje pro přijetí vajíčka zejména pod vlivem estradiolu (=hormon ze skupiny estrogenů) a progesteronu. Progesteron je vylučován žlutým tělískem, které vzniklo přeměnou z prasklého folikulu. Pokud by nedošlo k oplodnění, žluté tělísko by po pár dnech zaniklo, čímž by se snížila hladina progesteronu a následkem toho, by došlo k menstruaci. V případě ,že dojde k oplodnění ,začne zmiňovaná blastocysta produkovat hormon zvaný choriový gonadotropin (hCG). Tento hormon způsobí přeměnu žlutého tělíska v tělísko těhotenské. Těhotenské tělísko neustále zvyšuje produkci progesteronu, čímž udržuje těhotenství až do 12tého týdne. Jeho funkci poté přebírá placenta.
Hladina progesteronu prudce stoupá již desátý den po oplodnění. Tato zvýšená hladina vyvolá u ženy známky těhotenství. Objeví se přecitlivělost prsou, změny nálady, plačtivost a změny chuti. Často se vyskytuje nadměrná spavost a únava. Neobvyklá není ani ranní nevolnost. Poté co se nedostaví menstruace se potvrdí to, co žena již tuší.
Toto ranné těhotenství lze v domácím prostředí prokázat dvěma způsoby. Jednak měřením bazální teploty a pomocí těhotenských testů. Těhotenské testy fungují na principu průkazu přítomnosti zmiňovaného choriového gonadotropinu a jsou poměrně přesné. Může se však stát, že pokud s testem pospícháte a provedete ho v den, kdy by měla přijít menstruace, může být falešně negativní. Dva dny po vynechání menstruace je již hladina hCG natolik vysoká, že je tato falešná negativita vyloučena.
Měření bazální teploty spočívá v raním měření teploty v pochvě. Progesteron totiž zvyšuje tělesnou teplotu a pokud se tedy v těle vyskytuje, budou se výsledky měření pohybovat v rozmezí mezi 37,6-37,8°C. Pokud by jeho hladina klesla a měla se dostavit menstruace pohybovaly by se výsledky měření kolem 36,7°C.