AIDS
Původcem tohoto onemocnění je HIV = Human Immunodeficiency Virus. Tento virus postupně způsobí selhání obranyschopnosti organismu. Poprvé byl rozpoznám v roce 1981 a údajně pochází od opic. U nakaženého člověka probíhá toto onemocnění zpravidla několik měsíců i let bez zjevných příznaků. Ačkoliv nakažený jedinec nemá žádné příznaky, v jeho krvi, spermatu či poševní tekutině se vyskytuje velká koncentrace tohoto viru.
Virus nelze přenést běžným kontaktem např.kašlem nebo polibkem. K přenosu dochází při pohlavním styku nebo pomocí krve např. při píchnutí o infikovanou jehlu, transfuzí krve…atd. Nakažená žena může chorobu přenést na své dítě a to zejména při porodu nebo při kojení.
Vlivem HIV klesne počet bílých krvinek, čímž dojde k narušení imunitního systému. Se zánikem napadených buněk se poté objeví zvětšení mízních uzlin, únava, noční pocení, horečky a úbytek hmotnosti. Pacient postupně začíná být více a více náchylnější ke všem běžným infekcím. Pro pozdní stádia této nemoci je typický Kaposiho sarkom a non-Hodgkinův lymfom.
Účinná léčba zatím neexistuje. Spočívá pouze ve snaze zabránit replikaci viru a ve snaze posílit imunitu.
KAPAVKA = GONOREA
Původcem tohoto onemocnění je Neisseria gonorrhoeae. Tento mikrob se nachází ve sliznicích krku, pochvy, v děložním hrdle a močové trubici. Až u 80% nakažených žen a až 20% nakažených můžu probíhá kapavka bezpříznakově. Z příznaků se může někdy objevit hustý, nažloutlý či nazelenalý výtok a pálení, či svědění při močení. Bolest v krku či zanícení konečníku. Neléčená kapavka během 8-10 týdnů poškozuje vejcovody a další pánevní orgány a stává se tak příčinou neplodnosti.
Kromě pohlavních orgánů může kapavka poškodit i jiné. Nebezpečné jsou oční infekce končící někdy až slepotou. Možné jsou záněty kloubů, kostí a srdečních chlopní. U rodičky nakažené kapavkou se může dítě infikovat při průchodu porodními cestami.
Léčba spočívá ve velkých dávkách penicilínu.
PŘÍJICE = SYFILIS
Toto onemocnění je způsobeno bakterií Treponema pallium a jeho příznaky lze rozdělit do třech stádií:
Primární stadium:V místě průniku infekce(nejčastěji zevní genitál, děložní čípek,ret,jazyk...) se po inkubační době 2-4 týdnů vytvoří tuhý, nebolestivý vřed. Jeho konzistence se přirovnává ke chrupavce. Kromě toho zduří lokální svodné lymfatické uzliny. Tento vřed je vysoce infekční. I neléčený se zhojí jizvou za 4-6týdnů. Celkové příznaky se vyskytují zřídka.
Sekundární stadium je charakterizováno pestrou kolekcí různých kožních projevů. Jde obvykle o symetrické vyrážky, zejména na trupu. Charakteristická je vyrážka i na ploskách rukou a nohou. Vyrážka během několika týdnů mizí, může se však opakovat. Veškeré tyto afekce jsou infekční. Všechny projevy sekundárního stádia ustupují do 2 let po infikování. Může se rovněž objevit horečka, bolesti kloubů a zduření mízních uzlin.
Terciární stádium vzniká po několika letech a je charakterizováno tvorbou tvrdých útvarů v různých orgánech celého těla. Toto stádium může způsobit vážné poškození srdce, mozku nebo míchy. U těhotných matek dochází k přenosu nemoci na plod.
Léčba spočívá v podání antibiotik.
ZÁNĚT JATER (ŽLOUTENKA)= HEPATITIS
Podle původců lze rozdělit několik typů zánětu jater. Sexuální cestou se přenáší zejména hepatitida typu B. (Přenos hepatitidy A,C je ale rovněž možný). Virus hepatitidy B se vyskytuje v tělních tekutinách (krev, sperma, poševní sekret, sliny). Podmínkou přenosu žloutenky typu B je průnik viru z infikované tělesné tekutiny nakaženého člověka do krve příjemce. Virus tohoto typu žloutenky je velmi infekční. Na světě žije asi 400 miliónů nosičů žloutenky typu B a každý rok se nově nakazí 50 milionů lidí. Na pozdní následky žloutenky typu B, jaterní cirhózu a rakovinu jater umírají ročně až 2 miliony lidí. Inkubační doba žloutenky typu B je dlouhá 4 týdny až 6 měsíců. Po jejím uplynutí má mnoho lidí pouze mírné, chřipce podobné příznaky nebo onemocnění proběhne zcela bez příznaků. Pro někoho však onemocnění žloutenkou typu B znamená celé měsíce potíží - únava, slabost, nevolnost. Dalšími typickými projevy žloutenky typu B je žluté zbarvení kůže, očního bělma, tmavá moč a světlá stolice.
Léčebný režim žloutenky je pro pacienta časově, psychicky i fyzicky náročný. Je provázen několikatýdenní hospitalizací a izolací, opakovanými odběry krve a několikaměsíčním přerušením sportovních či profesionálních aktivit. Léčebné přípravky jsou podávány injekčně, mají značné nežádoucí účinky a nízkou účinnost (50%). Až u 10% nemocných končí léčba žloutenky nosičstvím. Proti hepatitidě A,B se v současné době vyskytuje očkování.
GENITÁLNÍ BRADAVICE = KONDYLOMATA
Toto onemocnění je způsobeno lidským papillomavirem. Kondylomata vypadají jako drobné, květákovité výrůstky, často jakoby na stopce. Mohou se vyskytovat jednotlivě, či ve větším počtu v hloučku. Vyskytují se zejména na sliznici vulvy, či uvnitř pochvy. Výjimkou ale není ani výskyt na kůži penisu či v okolí konečníku. Mohou se vyskytnou též v ústech po orálním styku s nakaženou osobou.
Některé kmeny tohoto viru, mohou vyvolat u žen v budoucnu zhoubné nádorové onemocnění a to především na děložním čípku. V současnosti se na trhu vyskytuje preventivní očkování proti těmto virům. Pokud se již ale nakazíte, očkování ztrácí smysl. Význam má pouze u dívek, jenž doposud nebyly sexuálně aktivní, tedy se doposud nemohly nakazit. Některé pojišťovny vakcínu částečně proplácí.
Léčba spočívá v odstranění bradavic (potíráním roztoky, chirurgické odstranění). Po tomto odstranění však virus v organismu zůstává a kdykoliv může vyvolat nové vzplanutí nemoci. Někdy se stává, že bradavice po čase samy zmizí.
GENITÁLNÍ OPAR
Toto onemocnění je vyvoláno virem. Projevuje se svěděním a pálením, přičemž se v zápětí objeví červená vyrážka vně nebo uvnitř genitálií, z které se postupně vytvoří puchýřky či otevřené boláky. Onemocnění doprovází teplota a otok žláz ve slabinách. Opar je velmi nakažlivý, snadno se přenáší při pohlavním styku či při jiném těsném kontaktu. I po vyléčení virus v těle přežívá. Pouze se střídají období aktivity a klidu. K léčbě se používají antivirové přípravky. Objeví-li se infekce u těhotné ženy před porodem, je infekcí ohroženo i dítě, u kterého může způsobit slepotu či postižení mozku. Původci genitálního oparu (stejně jako původci kondylomat) zvyšují riziko výskytu karcinomu děložního hrdla, proto jsou důležitá pravidelná cytologická vyšetření děložního čípku.
CHLAMYDIOVÁ INFEKCE
Chlamydie jsou mikroorganismy podobné bakteriím, v populaci jsou poměrně rozšířené. Mohou žít v ústech, očích, hrdle, plicích, játrech, v pochvě, močovém ústrojí i konečníku. Tento vysoce infekční mikroorganismus se snadno přenáší, ale až 70% nakažených žen nepociťuje žádné příznaky. Pokud se nemoc projeví, objevuje se poševní výtok a bolestivé a časté močení. Tyto příznaky se však snadno zamění za nespecifický zánět močové trubice. Není-li zahájena včas léčba, mohou chlamydie pronikat do vnitřního pohlavního ústrojí, kde mohou způsobit zánětlivé změny, jenž mohou být příčinou neplodnosti. Při porodu je chlamydiemi ohroženo i dítě a to zánětem spojivek nebo zápalem plic. Onemocnění se léčí antibiotiky a nutná současná léčba obou partnerů.
TRICHOMONÁZA
Jedná se o vaginální infekci způsobenou prvokem trichomonas vaginalis. U sexuálně aktivních žen je tato infekce poměrně častá. K příznakům patří žlutozelený, zpěněný výtok, svědění pochvy i vulvy, bolest při pohlavním styku. Často se objevuje i bolestivé močení, neboť infekce často postihuje zároveň i močovou trubici. Léčí se antibiotiky, přičemž je nutná současná léčba obou partnerů. Muži bývají většinou bez příznaků.
Při pohlavním styku lze rovněž přenést různé kvasinkové a mykoplazmatické infekce nebo různé nespecifické záněty vagíny či močové trubice.
DOPORUČUJEME SPODNÍ PRÁDLO
Skladem
1ks
